pondělí 14. března 2011

Bacha na šikmou plochu.

V souvislosti se svým názorem, že by vůbec neuškodil kompletní zákaz kouření na veřejnosti a ve veřejných prostorách jsem byl před nedávnem konfrontován s logickým klamem šikmé plochy. Formulace argumentu byla  přibližně takto:
Když zakážeš kouření na veřejnosti, protože smrdí, pak zakážeš jíst česnek? Jatka? Továrny?

Tento logický klam, na rozdíl od dříve rozebíraného ad hominem, nebývá ani tak častý na pískovištích a ve školkách, jako především v politice, kde bývá významnou debatní municí konzervativců.

Dostat se na kobylku tomu, proč se nejedná o platný argument, ale o logický klam, není intuitivně snadné. A to zejména protože využívá - a zneužívá - existenci skutečných "šikmých ploch" čili řetězů příčinných souvislostí začínajících z malého podnětu a končících něčím podstatně větším, co na počátku nebylo zřejmé (domino efekt, efekt laviny).

Zkusme se na to tedy podívat zblízka.

V mnou uváděném případě oponentem poukazovaný řetězec událostí končící zákazem veškerého průmyslu spojuje jen jedna jediná vlastnost - zápach. Ale původní argument nepoužíval smradlavost kouření jako jediný argument pro zakázání kouření na veřejnosti a v restauracích. Celý argument byl tvořen několika tvrzeními, jež lze očíslovat:
  1. Kouření smrdí a tento zápach na veřejnosti nelze nijak kontrolovat. Kuřáci tak nekuřákům nevyhnutelně zasahují do osobní svobody. 
  2. Ať je kouření zakázané nebo dovolené, něčí svobody jsou omezovány.
  3. Nejsou objektivní důvody domnívat se, že by zákaz kouření na veřejnosti vedl k nějakým významným ekonomickým problémům.
  4. Jsou objektivní důvody domnívat se, že by zákaz kouření na veřejnosti vedl k významnému poklesu konzumace tabáku obecně, a tudíž ke zlepšení průměrného zdraví ve společnosti.
Z těchto čtyř bodů lze tedy usuzovat, že plošný zákaz kouření na veřejnosti otočí význam bodu 1. o 180°, nezmění nic na bodu 2. a s ohledem na bod 3. lze očekávat pozitivní dopad díky bodu 4.

Z tohoto argumentu nastiňovaná šikmá plocha vedoucí k plošnému zákazu průmyslu vytáhla pouze bod 1. a zbytek byl ignorován. Při zákazu jedení česneku nelze očekávat žádný pozitivní efekt a při zákazu jatek či továren nejen to - to už lze očekávat ekonomickou katastrofu. Ergo kladívko, zákaz kouření by vedl k ekonomické katastrofě a původní argument neplatí, muhehehehe.

A právě proto se jedná o logický klam - z komplexního argumentu byla vytažena jedna jediná věc - ta nejsnáze viditelná a zapamatovatelná - a na základě té věci je vykonstruován iluzorní řetězec událostí, který vede ke konci zcela opačnému, než jaký naznačoval původní argument, kterýžto je ovšem ve svém obsahu ve skutečnosti ignorován a nikoliv vyvracen. Když se nad tím člověk zkusí skutečně zamyslet, tak se z toho točí hlava, a není zrovna snadné poukázat, co konkrétně na tomto logickém klamu nesedí.

A proto je asi tak populární v politice. Řada lidí se jím totiž skutečně nechá oklamat.

2 komentáře:

  1. klam, že pokud něco "zakážu" tak problém zmizí se nazývá jak?

    OdpovědětVymazat
  2. Nevím bohužel, jak je otázka myšlena, protože postrádám nějaký širší kontext. Zkusím odpověď tedy formulovat tak, aby pokryla obě možné interpretace - vážnou a ironickou.

    Nevím, jestli se jedná o logický klam per se, protože jsem o tom z tohoto úhlu nikdy nepřemýšlel. Každopádně se jedná o projev naivity, protože zákaz žádný problém samozřejmě nevyřeší. Zákaz nemá za úkol problém vyřešit, zákaz má za úkol poskytnout část legislativního rámce pro řešení problému. Další části tohototo rámce je kontrola dodržování zákazu.a samozřejmě postih za porušení zákazu.

    Součástní řešení problému pak musí dále ale nevyhnutelně být i věci nad tento legislativní rámec - informovanost veřenosti o existenci zákazu a možných postizích plus výchova veřejnosti o morálním/společenském aspektu zákazu, čili o argumentech zdůvodňujících jeho zavedení, jelikož nepochopí-li společnost jako celek nutnost zákazu, bude se proti němu nějak bouřit. O tuto poslední část skládačky umožňující tento problém do budoucna řešit se pokouším (mimo jiné) na tomto blogu.

    A sebevětší snaha samozřejmě nevyřeší žádný problém kompletně, protože se vždy najde někdo, kdo poruší i ty nejzákladnější společenské zákazy. Ale nelze samozřejmě na základě existence např. zlodějů argumentovat proti (spolčenskému i legislativnímu) zákazu krást tvrzením, že zákaz kradení nevyřešil problém krádeže. To by lobický klam byl, a to konkrétně logický klam jménem "útok na strašáka do zelí". Ten jsem ještě na svém blogu ale nerozebíral.

    OdpovědětVymazat