neděle 31. července 2011

Více čtenářů a více pravidel

Při příležitosti dvoutisící návštěvy na blogu - a současně díky událostem v komentářích u článku "Šílený Nor"- jsem se dokopal ke dvěma věcem.

Za 1 jsem nainstaloval nový software pro komentáře. Mělo by fungovat komentování i bez registrace, je nyní možnost odpovídat na jednotlivé posty v komentářích v separátních diskuzních vláknech a je možnost hodnotit plusově komentáře, které jsou podle čtenářů dobré.

Za 2 jsem sepsal nějaká už ne jen prozatímní pravidla pro komentování na tomto blogu. Původně jsem nechtěl sepisovat žádná, ale asi to takhle bude lepší.

sobota 30. července 2011

Žádný pravý Skot

Počítal jsem s tím, že s příchodem šíleného Nora na scénu se tím bude hemžit celý internet. Ale tak nějak jsem doufal, že to nikdo nezatáhne na ten můj malilinkatý kousek. Chtěl jsem sice o tom psát, ale tak nějak jsem doufal, že to bude v klidu a míru duše, a ne v reakci na další hloupost. Navíc hloupost, kterou jsem přímo této konkrétní osobě za posledních několik let vysvětlil už několikrát.

Mluvím samozřejmě o logickém klamu "žádný pravý Skot", jak naznačuje titul článku.

Tento logický klam se objeví s železnou pravidelností kdykoliv nějaký křesťan spáchá nějaké zvěrstvo.

V čem spočívá princip klamu? Jedná se o jeden z takzvaných ad hoc argumentů - ad hoc znamená "za tímto účelem". Jedná se o snahu bránit původně zcela konkrétní výrok následným dodáním kvalifikátorů, které ovšem nelze aplikovat obecně. Současně tento logický klam obsahuje mnohdy prvky a dicto simpliciter (zobecňování výjimek) a circulus in demonstrando (definice v kruhu).

Typický příklad tohoto logického klamu, jak jej lze vidět v současnosti takřka všude na internetu, kde debatují věřící s ateisty, a současně příklad toho, co není tímto logickým klamem, ačkoliv to je také takřka všude na internetu, kde debatují věřící s ateisty:
  1. A:"Žádný křesťan by nikdy nespáchal teroristický čin na obranu křesťanství."
    B:"Breivik spáchal teroristický čin na obranu křesťanství."
    A:"Breivik není křesťan a nebránil křesťasntví."
    B:"Breivik se nechal pokřtít, sám  za křesťana se považuje, věří v Boha, Ježíše, Trinitu, autoritu Bible v otázkách morálky, splňuje základní definici křesťana. A ve svém manifestu svůj čin vysvětluje jako obranu křesťanství za použití křeťanských doktrín."
    A:"Breivik není pravý (správný, skutečný, opravdový) křesťan a nebránil pravé (správné, skutečné, opravdové) křesťanství, protože žádný pravý (správný, skutečný, opravdový) křesťan by nikdy nespáchal teroristický čin.
  2. A:"Náboženství je často výlučným motivem k páchání zločinů i jinak duševně zdravými a normálními lidmi - například islámští fundamentalisté, kteří vystudovali vysokou školu, pak jdou a zabíjí lidi motivováni jen a pouze svým náboženstvím."
    B:"Ateismus vede také ke zločinům, a ještě víc, protože ateisté nemají morálku."
    A:"Není mi znám žádný ateista páchající zločiny v důsledku motivace pouhým ateismem, natož výlučně za účelem propagace ateismu."
    B:"Stalin (Pol Pot, Mao ce-tung) byl ateista a propagoval ateismus a páchal zločiny."
    A:"To je sice pravda, ale zločiny páchal převážně za účelem upevnění osobní moci a propagoval komunismus, v němž ateismus byl jenom malou částí mnohem širšího ideologického rámce. Proto jsem napsal 'výlučně za účelem propagace ateismu' a ne jenom 'za účelem propagace ateismu'."

V prvním příkladu se A dopouští klamu žádný pravý Skot, v druhém případě nikoliv. Proč?

V prvním případě A použil zcela konkrétní černobílý výrok bez kvantifikátorů/kvalifikátorů, který lze velmi snadno vyvrátit. Což se také stalo. Avšak místo uznání prostého faktu, že i křesťané mohou spáchat teroristický čin a že jeho výrok byl nepravdivý, A pokračuje dodáním ad hoc kvalifikátorů. Ad hoc jsou tyto kvalifikátory, protože nemají žádnou jasně danou definici významu v kontextu debaty - nelze definovat "pravého" křesťana. Závěrečný argument v této debatě je pokus zachránit tento ad hoc argument za dodání definice v kruhu - pravý křesťan je definován jako mírumilovný, tudíž Breivik nebyl pravý křesťan, neboť nebyl mírumilovný.

Existuje několik tisíc křesťanských odnoží a každá z nich o sobě tvrdí, že je tím "pravým" křesťanstvím a ostatní jsou heretici. Pro definování slova křesťan je tedy nutno používat jen vlastnosti, jež mají tyto různé odnože společné, tedy víru v Boha a v Ježíše Krista coby mesiáše, víru ve svátost křtu, víru v účinnost/účelnost modlitby a víru v autoritu (ať už doslovnou či metaforickou) bible. Breivik splňuje všechny tyto vlastnosti - ve svém manifestu zmiňuje, že se nechal pokřtít, vstoupil do církve, věří v Boha a celý ten humbuk. Dokonce i zmiňuje, že se modlil k Bohu o pomoc, když se mu nedařily první pokusy vyrobit výbušninu - a následně se raduje, když další pokusy vyšly.

Oponování antikoncepci, potratům či vědeckému poznání či násilí není součástí definice slova křesťan. Ne všechny křesťanské denominace sdílejí katolický názor na kondomy. Ne všechny denominace jsou (byly) pacifistické jako kvakerismus. Ne všechny denominace odmítají vědu jako (někteří) baptisté.

V druhém případě ale A od začátku používá kvantifikátory (převážně, často, výlučně, pouze), které mají zcela konkrétní význam - naznačují statistický podíl nějaké vlastnosti v nějakém větším celku zahrnujícím i jiné možnosti. Závěrečný příspěvek je pak snahou vysvětlit použítí a účel těchto kvantifikátorů a jejich význam, protože B je evidentně ignoruje a oponuje něčemu jinému, než co je říkáno - metaforicky řečeno oponuje vysvětlování konceptu barvy v nejasně ohraničených pruzích duhy, jako kdyby se jednalo o hájení černého a bílého proužku s jasnými okraji.

středa 27. července 2011

Asi se z toho taky zvencnu.

Můj minulý článek už přitáhl pozornost minimálně v tom smyslu, že jeden čtenář napsal úplně nesmyslný komentář s článkem obsahově logicky nijak nesouvisející (nejsem si jist, jestli je to úmyslné, čili uzenáč, nebo jestli má dotyčný prostě jenom problém s logikou obecně a tudíž je to "jen" non sequitur), a druhý čtenář reagoval na ICQ v soukromé debatě - bohužel ne o moc lépe.

Zkusím co nejvýstižněji a nejstručněji nejrůznější nepochopené záležitosti objasnit.

1) Nikde v článku netvrdím, že křesťanství je nebezpečné, protože Anders Behring Breivik je masový vrah. Oponovat článku příklady křesťanů, kteří byli ukázkově dobří lidé i podle mých měřítek, je logický klam druhu a dicto simpliciter, protože se snaží vyvozovat/naznačovat z výjimky či extrému obecné pravidlo. Co ale v článku tvrdím (a k tomu se ještě vrátím raději v separátním článku) je, že křesťanství je nebezpečná a zpátečnická ideologie stejně* jako islám, i když není stejná jako islám.

2) Nikde v článku netvrdím, že zlo má být tolerováno (ostatně, koncepty "nastavit druhou tvář" a "kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem" jsou jen další z křesťanských myšlenkových paskvilů). Tvrdím, že problém je netolerance obecně - tzn. i netolerance muslimů, kteří se snaží evropanům vnutit svoje hodnoty a nejsou ochotni tolerovat naše - navzdory tomu, že my tolerujeme ty jejich, které nejsou v konfliktu s našimi. Tolerovat netoleranci je logický protimluv a ten nehájím a hájit nehodlám. Chtějí-li muslimové těžit z tolerance západní společnosti, musí se sami stát tolerantními a akceptovat, že pravidla, jimiž se řídí dobrovolně oni, nemohou a nebudou platit pro všechny.

3) Netvrdím, že Breivikovo vraždění schvaluji a frázi "díky tomu, že..." lze tak interpretovat jen pokud se pomine způsob používání této fráze v každodenní české mluvě a v českých tiskovinách. A především když se pomine kontext, v němž je fráze použita v článku. Tvrdím však, že když podobné zvěrstvo spáchá muslim, většina evropanů viní islám, a ne jeho duševní vyšinutost, ale když ho spáchá křesťan, většina evropanů viní duševní vyšinutost, a ne křesťanství. Oba způsoby nazírání jsou logicky chybné, protože pomíjí jádro problému a soustřeďují se pouze na to, co se komu líbí - trpí zkreslením z úhlu pohledu a obsahují logický klam přebírání třešní.
_______________

* Edit 28.07.2011 14:10 - Abych předešel dalšímu kreativnímu nepochopení významu věty, dodávám, že slovo "stejně" v tomto případě není míněno jako "ve všech aspektech identicky" nýbrž jako synonymum slova "rovněž". Domníval jsem se, že tučný text hned za tímto slovním spojení toto říká dost jasně, ale už vím, že jsem přecenil schopnost řady lidí chápat to, co píši a podcenil jejich schopnost překrucovat každé slovní spojení a vybrat z více možných významů přesně ten v kontextu nejméně pravděpodobný a který nebyl míněn.

neděle 24. července 2011

Šílený Nor.

Nebudu se příliš rozepisovat o událostech posledních dnů. Bylo by to nošení dříví do lesa, všude je o tom napsáno více než dost. Ale rád bych se krátce pozastavil nad dvěma odstavci z více než obsáhlého "Manifestu" který sepsal cvok Anders Behring Breivik. Budu ho citovat nejprve v originále, za citacemi bude následovat kurzívou napsaný překlad.

Nejprve tento blábol, který už jsem četl/slyšel i od jiných, o něco méně nepříčetných křesťanů:

"A majority of so called agnostics and atheists in Europe are cultural conservative Christians without even knowing it. So what is the difference between cultural Christians and religious Christians?

If you have a personal relationship with Jesus Christ and God then you are a religious Christian. Myself and many more like me do not necessarily have a personal relationship with Jesus Christ and God. We do however believe in Christianity as a cultural, social, identity and moral platform. This makes us Christian."
"Většina takzvaných agnostiků a ateistů v Evropě jsou kulturní konzervativní křesťané aniž by to věděli. Jaký je tedy rozdíl mezi kulturním křesťanem a pobožným křesťanem?
Máte-li osobní vztah s Ježíšem Kristem a Bohem, pak jste pobožný křesťan. Já sám a řada dalších jako já nemáme nezbytně osobní vztah s Ježíšem Kristem a Bohem.  Nicméně věříme v Křesťanství coby kulturní, sociální, sebeurčující a morální platformu. To z nás dělá křesťany."
Z kontextu na zběžné čtení pak vyplývá (nečetl jsem to celé, jenom kousky), že pro pana Breivika jsou křesťané i evropští ateisté a agnostici, prostě protože žijeme v "křesťanské kultuře". A jsme povinni tuto "křesťanskou kulturu" bránit proti "muslimské hrozbě". Neměl jsem sílu číst, co podle něj definuje křesťanskou kulturu - láska k bližnímu a odpouštění to zřejmě nebudou, když cítil potřebu jít, a postřílet přes osmdesát dětí. Nicméně takhle to nefunguje - nejde si definovat slova, jak se vám to zlíbí. Křesťan není každý, kdo se narodil v Evropě. Evropská kultura není "křesťanská" protože křesťanství tady bylo a je dominantní náboženství. Křesťanství je náboženství s některými klíčovými doktrínami, které jej definují coby ideologii (svátost křtu, božskost Jéžy a podobně). Jestliže jedinec/společnost tyto klíčové doktríny neuznává, nevěří jim a neřídí se jimi, nejde je označovat za křesťanské. Breivik se zde očividně snaží přesvědčit čtenáře, že když s ním náhodou někdo v něčem souhlasí, automaticky je stejný jako on - je to evidentní snaha rozdělit lidi na jasně vyhrazené škatulky "my" a "oni".

O kousek dále v textu se nachází tato perla moudrosti:
"It is essential that we preserve and even strengthen the Church and European Christendom in general (by awarding it more political influence on certain areas), when it comes to the moral, cultural and social aspects of society. It should even be granted monopoly on certain areas to strengthen European cohesion/unity."
"Je nezbytné, abychom zachovali a dokonce posílili Církev a Evropské křesťanství obecně (tím, že mu dáme více politického vlivu v určitých oblastech), když přijde na morální, kulturní a sociální aspekty společnosti. Mělo by dokonce mít monopol na některé věci aby posílilo evropskou soudržnost/sounáležitost."
Z tohoto i z toho mála jiného, co jsem z toho výplodu choré mysli vyčetl, je jasné, že se se jeho mozek zasekl na falešném dilematu islám versus křesťanství, kterému hluboce věří (není to ovšem jediné falešné dilema, na němž staví, i slova "marxixmus" a "multikulturalismus" mi padla do oka). Nicméně křesťanství coby obrana před islámem je nesmysl. Léčit negativní vliv islámu na naší kulturu křesťanstvím je jako léčit choleru morem. Doba, kdy křesťanství obecně a katolická církev konkrétně měly "monopol na některé věci" a velkou politickou sílu už tu byla. Té době se ne nadarmo říká doba temna. A byla to doba, kdy zákony zde platící a způsob jejich prosazování a v důsledku toho život zde nebyly příliš odlišné od toho v zemích dnes ovládaných islámem.

Nicméně už teď je jasné, že mnoho lidí tuto záležitost měří a bez ohledu na fakta bude dále měřit dvojím metrem. Kdyby se potvrdilo původní podezření, že za útoky v Norsku můžou islámští radikálové, všude by bylo plno hulákání, jak je islám nebezpečná a zpátečnická ideologie a jak multikulti pravdaláskaři selhali. Což je pravda - islám je nebezpečná a zpátečnická ideologie a multikultipravdaláskaři selhali. Nicméně díky tomu, že za ta zvěrstva může bílý konzervativní křesťan, tak se mluví jenom o tom, že je to šílenec a zapomíná se na to, že také propaguje ideologii, která je v řadě aspektů zrovna tak nebezpečná a zpátečnická - totiž křesťanství (mimochodem, slovo "christ" ať už samo o sobě či coby kořen delšího slova, je v onom šíleném traktátu napsáno 2488krát!).

Nepochybuji o tom, že jsou cvoci a nebezpeční psychopati ve všech kulturách, společenstvích či zájmových kroužcích. Nicméně jsou ideologie, které už svou podstatou tyto psychopaty lákají. Jsou ideologie, které tyto psychopaty přímo vychovávají. Islám je jen jedna z nich, i když momentálně v Evropě asi nejnebezpečnější - zatím.

Stejně jako v případě jaderné energie, je nutné neztrácet perspektivu. Problém není islám. Problém ani není náboženství obecně, i když je jedním ze symptomů nemoci. Problém je netolerance, radikalismus a tendence malovat svět na černobílo. Problém je zavírání očí před skutečnými problémy či před jejich skutečným obsahem a rozsahem. Problém je nevzdělanost, neznalost a strach ze znalostí. Problém je konzervatismus a strach ze změny.

Krátce řečeno, problém je lidská hloupost a omezenost.

Linky ke stažení manifestu pana Brevika jsou zde (je to pokaždé stejný soubor, jen u jiného zprostředkovatele):

středa 13. července 2011

Některé ryby já fakt nerad

Delší pauza, jakých na mém blogu bude bohužel nevyhnutelně více, si zaslouží přeci jen alespoň krátké přerušení. To jako abych dal najevo, že jsem neumřel ani na to nehodil bobek.

Takže rozšířím sbírku logických klamů, jež jsou jedním z vracejících se témat tohoto blogu.

Další nechutnou debatní praktiku, již si vezmu na paškál, je česky asi nejvhodnější pojmenovat "uzenáč", což je překlad anglického "red herring". Název údajně vznikl z praktiky používané při tréninku barvířů - napříč stopou sledovaného zvířete (především lišky) byl za koněm tažen uzený sleď. Dobře vycvičený pes zůstal na stopě, špatně vycvičený se nechal zmást lákavým pachem ryby a ze stopy sešel. Jiné varianty tvrdí, že i jen odhozený uzený sleď svede psa ze stopy, což ale bylo testováno a vyvráceno. Nicméně není podstatné, jestli název vznikl podle skutečné praktiky nebo podle mýtu. Kontext jeho vzniku jistě vnímavějšímu čtenáři už ledacos napověděl sám o sobě.

Latinský název skupiny logických klamů, k nimž uzenáč spolu s ad hominem patří -  ignoratio elenchii - napoví více, ale zase jenom latiníkům, a česká wikipedie má opět jen velmi stručné pojednání (anglická se zase zbytečně zabývá takřka výlučně etymologií).

Oč tedy jde a proč tuto debatní techniku považuji za nechutnou?

V principu se jedná o snahu svést debatu stranou od meritu věci vnesením irelevantního předmětu do diskuze. Obsah sdělení může být (a často bývá) sprostá lež, ale může to být i zcela validní a pravdivé tvrzení. Problém nespočívá v jeho pravdivosti / nepravdivosti, ale v jeho nerelevantnosti s ohledem na diskutované téma. Tak jako ad hominem odvádí pozornost od diskutovaného tématu k osobě diskutujícího, tak uzenáč odvádí pozornost k tématu jinému, namnoze méně závažnému nebo přímo banálnímu, každopádně ale logicky zcela nepříbuznému.

Stejně jako ad hominem, i uzenáče lze rozdělit na několik základních typů.

První typ bych nazval "nápadné citové". Vhozené irelevantní téma je záměrně voleno kontroverzně tak, aby vyvolalo silnou emotivní odezvu u oponenta. Ten tak neodolá a místo aby ponechal záležitost bez komentáře nechá se strhnout a dříve než se naděje, debata je o něčem úplně jiném, než původně. Typickým příkladem je věřícími často používané odvádění debaty o negativních aspektech toho kterého náboženství ke komunismu či fašismu, často končící až v reductio ad Hitlerum. Kritik náboženství se tak mnohdy nechá strhnout k debatě o politických ideologiích, je zatlačen do defenzivy a jím původně vnesené námitky či argumenty zůstanou nezodpovězeny a ztratí se v šumu.

Druhý typ bych nazval "nenápadné rádobylogické". V tomto případě je vhozené irelevantní téma voleno tak, aby budilo zdání logické konzistence s debatou, podobně jako argumentace šikmou plochou. Typickou ukázkou je například odvádění debat o možném boji proti antropogenickým příčinám současného globálního oteplování (především rostoucím emisím oxidu uhličitého) do dávné minulosti, kdy klima planety bylo (z namnoze známých příčin) jiné, a to ať už teplejší nebo studenější a ať už s vyšší nebo nižší hladinou CO2 než dnes, či do debaty o sluneční aktivitě. Debaty tak mnohdy místo konstruktivního hledání řešení problému končí planým tlacháním a opětovným vysvětlováním už mnohokrát vysvětleného.

Nevědomky se tohoto debatního faux-pas dopustí čas od času snad každý, a já nejsem výjimkou. Lidský mozek nefunguje zdaleka dokonale a občas s tou logikou zrovna nezaperlí ani u těch nejchytřejších jedinců.

Nicméně tento logický klam bývá velmi často používám vědomě, protože efektivně funguje. Je to strategie, jak "vyhrát" debatu s minimálním možným úsilím, zejména je-li jako uzenáč vhozen validní argument. Ten, kdo takto uzenáče vhodí do debaty tak snadno vytvoří povrchní zdání, že je pravda na jeho straně. A pak jde o skutečně zavrženíhodnou debatní techniku, svědčící o totální absenci intelektuální integrity a upřímnosti. Protože v těchto případech debatující ví, že jím vnášený problém je irelevantní vzhledem k diskutovanému tématu. Ale je mu to jedno, jde mu totiž o vítězství, a ne o pravdu. Ale debata by neměla být boj, nýbrž hledání pravdy.