sobota 26. listopadu 2011

Ruleta errata

U včerejšího článku o ruletě byly přiloženy dvě početní tabulky. Bohužel jsem zjistil, že obsahují chybu, která způsobovala v některých případech předčasnou ztrátu všech peněz.

Chybu jsem opravil, uploadnul jsem nové tabulky a opravil jsem linky v původním článku.

A když už jsem u toho - dva ze starších článků obsahují rovněž chyby. Jeden přímo školáckou matematickou a do očí bijící, a jeden neméně školáckou, ale hůře viditelnou statistickou. Jsem moc líný je ale opravovat, dokud je někdo nenajde a neupozorní na ně.

Jak (ne)vydělat peníze snadno a rychle

Měl jsem v úmyslu napsat další článek o matení smyslů a další článek o foukačích dýmu, nicméně narazil jsem při čtení svého e-mailu na seznamu na záležitost, která mi značně zvedla krevní tlak.

V proužku "Komerční sdělení" byl řádek s textem jehož znění si přesně nepamatuji, ale který nabízel snadný, rychlý a zaručený výdělek. Podobným reklamám nevěřím, protože něco takového, jako snadný, rychlý a zaručený výdělek prostě neexistuje a existovat nemůže. Nicméně znám lidi, kteří takovýmto reklamám jsou schopni naletět - jednoho mám i v rodině - a které podobné "zaručené" nabídky přivedly na pokraj bídy. Tak jsem na ten odkaz kliknul v očekávání, jaká masochistická pochoutka mne tam čeká.

A nezklamal jsem se. To, co jsem objevil, bylo tvrdé statistické sado-maso porno nejtvrdšího kalibru a při jeho důkladném rozboru jsem si setsakra užil adrenalinu i té nejkrásnější rozkoše, jakou zná jenom rozený šprt při pitvání nějakého intelektuálního problému.

Protože si nepřeji, aby můj blog přímo odkazoval na tuto stránku, nedám sem přímý link, ale text. Jak ho použít snad netřeba vysvětlovat:
 http:(lomitko)(lomitko)lepsibudoucnost(tecka)com(lomitko)120-tisic-za-mesic-je-to-mozne-prectete-si-muj-pribeh(lomitko)

Přiznám se, že jsem "článek" nečetl celý nějak zvlášť důkladně, jenom relevantní část zabývající se oním údajným snadným výdělkem. Cituji podstatné:


Intuitivně to vypadá dobře, ale přesto je to celé špatně. Například už ono tvrzení "vyhráváte 16€" je sice striktně vzato pravdivé, ale záměrně formulované tak, aby jej bylo možné interpretovat nesprávně (a opět, vím o lidech, kteří by ho tak i bohužel skutečně interpretovali) - 16€ sice člověk dostane v tomto případě vyplaceno, ale zisk tvoří pouhých 8€, protože 8€ dostane člověk pouze zpět. Z tohoto zisku 8€ je třeba dále odečíst těch 7€ prohraných v předchozích sázkách v příkladu, takže celková bilance tohoto příkladu je 1€. U skutečného kasina, kde jeden spin trvá několik minut, by tedy získání tohoto výdělku trvalo odhadem čtvrt hodiny. I v případě, že bychom garantovali "zaručenost" této výhry každou čtvrt hodinu, tak by byl výsledný zisk 4€, čili přibližně sto korun za hodinu. Při prosezení celého pracovního měsíce v kasinu (čili 26 pracovních dní - kdo by nechtěl dělat přesčasy u takovéhle práce?) by tak výdělek mohl činit kolem 20.000 měsíčně. To sice není špatné, ale je to na míle vzdálené od v titulku stránky zmiňované částky.

To je tedy první faktor, který článek zcela pomíjí - čas, který je potřeba pro vydělání slibovaných snadných peněz.

Autor ovšem doporučuje kasina internetová, kde jeden spin může (možná, nemám zkušenost a nehodlám ji získávat) být zrealizován mnohem rychleji. Řekněme, že šestkrát rychleji. Propůjčuje to jeho článku věrohodnost?

Ne. A tady už článek dokonce přestává s nejasně formulovanými výroky a sklouzává k přímé lži. Protože i když je pravda, že pravděpodobnost čtyř stejných barev za sebou je 16:1, toto neznamená, že jsou šance na vaší straně! Jedná se o bezostyšné propagování hráčského klamu . Protože ruleta nemá paměť, pravděpodobnost každého spinu je nezávislá na tom, co se stalo ve spinu minulém. A tak jenom onen hypotetický pracovní měsíc s tím ne tak zázračným výdělkem kolem 20.000 korun by obsahoval ca. 80.000 spinů(!), čili v průměru kolem 5.000 krát by tatáž barva přišla čtyřikrát za sebou, přibližně 2.500 krát pětkrát za sebou a šestkrát za sebou by se vyskytla přibližně 1.250 krát.

A to je druhý faktor, který článek pomíjí - zákon velkých čísel a pravděpodobnosti u nezaujatě náhodného systému.

Ani tím ovšem zákeřnost tohoto článku zdaleka nekončí. Onu pomyslnou třešničku na dortu autor zmínil už v prvním mnou citovaném odstavci - počáteční kapitál. Autor tvrdí, že sám začal se 4.000 korunami, čili ca 160€, ale že podle jeho názoru by stačilo pár stovek, zaokrouhleme to tedy na 1.000 korun, čili ca 40€.

A tady už reálná matematika přestává vypadat tak pohádkově, jak jí autor článku původně vymaloval. Na to, abyste těchto 40 € ztratili, stačí, aby padla pětkrát za sebou stejná barva, čehož pravděpodobnost je přibližně 1/32, čili hodně zhruba by v onom hypotetickém pracovním měsíci jeden pracovní den skončil dříve, než by začal, protože byste hned v počátku prohráli všechen svůj disponzibilní kapitál. A i když ve zbývajících dnech bude od začátku kapitál pomaloučku sem-tam o 1€ přibývat, nebude to v žádném případě v průměru dost rychle a pravděpodobnost, že někdy v průběhu dne přijdete o všechny peníze (tzn. narazíte na dostatečně dlouhou řadu stejných barev) v konečném důsledku konverguje těžce ve prospěch kasina, ať už virtuálního, či skutečného.

A to je třetí faktor, který článek pomíjí - čím nižší počáteční kapitál, tím vyšší pravděpodobnost, že bude rychle ztracen.

Protože jsem nechtěl svůj článek zahlcovat matematikou, vytvořil jsem v OpenOffice tabulku, která demonstruje názorně, jak tento zaručený systém vydělávání peněz nefunguje. Zkusil jsem ji uložit i ve formátu pro Excel, ačkoliv tam nemohu zaručit funkčnost. Použití tabulky je snad dostatečně jednoduché na to, aby to pochopil každý, kdo je dostatečně šprtózní na to, aby si ji stáhnul.

Tento zaručený návod není nic jiného, než jeden z řady nefungujících systémů jak vyzrát na ruletu, a má dokonce vlastní jméno - Martingale. Skutečnou třešničkou na dortu pro statistické fetišisty mého typu je pak anglická wiki, která se tímto systémem zabývá velmi extenzivně ve svém článku.

Nevím, jestli je publikování takovéhoto článku u nás vůbec legální, protože mi to zavání klamavou reklamou a možná i přímo podvodem. Jazyk článku se snaží být dostatečně neurčitý na to, aby pravděpodobně autorovi poskytl dostatečně velký manévrovací prostor v případě jakýchkoliv právnických tahanic. To ovšem nemění nic na realitě faktu, že se jedná o článek záměrně manipulativní a lživý - a vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby byl sponzorován některým z těch kasin, která autor tak "opatrně" zmiňuje.

A samozřejmě u článku jsou i nadšené komentáře. Ty ovšem je nutno očekávat - díky efektu kouzelné lentilky. Každopádně jsem zkusil ke článku poslat komentář, a nebyl jsem překvapen - komentář "čeká na schválení" a těžce pochybuji o tom, že se dočká. A ani nebudu ztrácet čas tím, že bych to zjišťoval.

sobota 19. listopadu 2011

Jak šálí zrak - hardware?

V souvislosti s výkonem svého povolání jsem při měření barvy spektrofotometrem před nedávnem narazil na zajímavý fenomén, který mi byl celý život znám, ale nad nímž jsem se nikdy nijak zvláště nezamýšlel. Je to fenomén dvou barev duhy - fialové a červené.

Červená barva se nachází na horním/vnějším kraji duhy a má vlnovou délku kolem 700 nm. Fialová barva se nachází na dolním/vnitřním kraji duhy a má vlnovou délku kolem 400 nm. A modrá se nachází mezi nimi, společně se všemi ostatními barvami.

A přesto vnímáme fialovou jako směs modré a červené a lze ji tak i fyzicky vyrobit smísením pigmentů. Jakto? Nevím to samozřejmě jistě, ale domnívám se na základě mě dostupných informací, že to je z důvodů fyzických a fyziologických. Je to chyba hardwaru.

Oko má tři typy čípků citlivých na barevné světlo, s maximální citlivostí při různé vlnové délce -  S-čípky (modrá, s maximální citlivostí u fialové), M-čípky (zelená, s maximální citlivostí u zelené) a L-čípky (červená, maxiální citlivost u žluté). S-čípků je ovšem velmi málo - kolem 2-7% - a místy nejsou vůbec.  Současně tam, kde S-čípky mají maximum a M-čípky už nereagují, L čípky stále vykazují určitou sensitivitu, a tudíž stále ještě reagují. A vzhledem k tomu, že jich je mnohonásobně více než S-čípků, mohlo by to vysvětlovat, proč dvě barvy tak daleko od sebe viděno čistě fyzikálně nám subjektivně připadají tak blízko sobě.

Nepochybně je to celé mnohem složitější - diagramy zobrazující citlivost čípků při různých vlnových délkách se liší stránku od stránky a nepodařilo se mi najít jediný, který by adekvátně uváděl zdroje - a tak je možná celá tahle moje úvaha špatně. Ale třeba ne a možná někdy někdo přijde na to, jak jí otestovat a udělá to.

Zdroje:

neděle 13. listopadu 2011

O brášcích a sestřičkách a tak nějak

V souvislosti s před pár měsíci zrealizovaným gay pride pochodem v Praze vyplulo na povrch mnoho z unás stále přetrvávající netolerance, homofobie a neopodstatněných strachů z odlišnosti. Vyplulo i mhoho hlouposti.

Narazil jsem tenkrát i na tento článek o panu Petru Hájkovi. Tedy článek je nezajímavý a stejně tak diskuze pod ním - pouze další přehlídka hlouposti a bigotnosti, jichž je všude plno a jejichž konce se asi bohužel nedožiji.

Nicméně jeden komentář jsem si zapamatoval. Ne snad proto, že by vybočoval z ostatních hloupostí svého obsahu, ale jeho formulace je v pravdě mistrovská - je přímo vzorovou ukázkou použití více logických klamů a polopravd v reálu, a to dostatečně sebevědomou formou, která pro problematiky méně znalé lidi zní přesvědčivě a tudíž může, bohužel, skutečně hrát svou roli při formování něčího názoru.

Než jen link raději dodám screenshot i přepis textu.


Pokud chcete pochopit něco o příčinách homosexuality, seznamte se s pracemi biologa - etologa Lorentze1. Tento pán, proslulý svými pracemi o chování zvířat, prováděl zajímavé pokusy na husách a holubech. Dokázal zcela jasně, že v období vývoje holouběte a housete je jistý časový úsek, poměrně krátký, během kterého se rozhoduje o budoucí sexuální (a nejen sexuální) orientaci jedince. U holoubat tento časový úsek například trval asi třicet minut. Lorentz byl schopný vhodnými podněty v této době určit sexuální fixaci holuba nebo husy na doslova cokoliv, i na neživý předmět. Tato fixace pak byla pro daného ptáka nadále neměnná a nepodařilo se ji později měnit. Tak např. husa považovala do konce života za svého partnera třeba židli. Homosexualita je poruchou chování, která určitě není dědičná. To bylo jednoznačně dokázáno zkoumáním jednovaječných dvojčat vyrůstajících od narození v odlišných podmínkách, přičemž jedno dvojče bylo homosexuální a druhé nikoliv. Při dědičné vlastnosti by musela být obě dvojčata homosexuální bez ohledu na to, že každé z nich vyrůstalo v odlišném prostředí. Takže zbývají pouze možnosti, že homosexualita může být vrozená, nebo získaná2. Člověk je živočich s chováním jistě mnohem složitějším než husa nebo holub. Na druhé straně má ale taky mnoho společného s jakýmkoliv jiným živočichem a je důvodné se domnívat, že obdobný mechanismus jako u housete nebo holouběte (jen asi mnohem složitější a dosud nepochopený) funguje i u člověka a proto je názor, že homosexualita je odchylkou získanou, velmi přirozený. Protože Lorentz byl názorově (podle nynější terminologie) rasistou, nejsou jeho práce popularizovány a pro seriozní vědce seznámené s problematikou je otázka toho, jestli je homosexualita získanou odchylkou, otázkou nezajímavou. Kvůli tomu aby nebyli napadáni agresivní 2% menšinou se vědci veřejným debatám vyhýbají. O názorech Hájka na evoluci samozřejmě nemá cenu se bavit.
Je to skutečně fascinující exemplář a ukázat všechny chyby v celé jejich nahotě by byl úkol vskutku herkulovský. Proto se tentokráte nebudu nijak zvláště pouštět do logických klamů, ale rozpitvám spíše některé faktické aspekty.

Přesto nejprve dva nejmarkantnější - i když ne jediné - logické klamy (v textu jsou označeny zelenými čísly):
  1. Částečně přebírání třešní, částečně argumentum ad verecundiam (odkaz na autoritu).
  2. Falešný výběr. Zřejmě ho autor komentáře uvádí proto, protože biologii příliš nerozumí, jak vyplývá z jeho dalšího textu.
A ty faktické chyby?

Autor komentáře si je sám zjevně vědom toho, že výzkum z hus a holubů nelze a priori aplikovat na člověka. Přesto se snaží tvrdit, že je důvod se domnívat, že imprinting funguje i u člověka. To je sice zajímavá hypotéza a skutečně se vážně uvažuje o tom, že takto vznikají některé sexuální fetiše, nicméně výzkum na husách a holubech na její testování prostě nestačí. Minimálně ne do doby, než lidé začnou mít peří a snášet vejce a vypadat třeba takhle.

Ale asi největší chybou, jíž se autor dopouští, je evidentní neznalost významů slov "dědičné" a "vrozené". A na této neznalosti pak staví celý svůj argument.

Jednovaječná dvojčata se používají pro studium komplexních věcí za účelem zjistit, do jaké míry je ta určitá vlastnost daná geneticky, a do jaké je ovlivněna jinými faktory. Neslouží k určení toho, je-li vlastnost vrozená či dědičná. Na to mít tuto znalost není dokonce ani třeba studovat psychologii - i populární média (zejména detektivky) zmiňují například skutečnost, že otisky prstů jsou každému vrozené a nelze je změnit, ale přesto jsou i u jednovaječných dvojčat rozdílné.

Podíváme-li se zběžně na některé studie na dvojčatech, jež se týkaly homosexuality, vypadá to, že jednovaječná dvojčata mají stejnou sexuální orientaci v nadpolovičním počtu případů. To není málo, a naznačuje to skutečně výrazný vliv genetiky na formování sexuální orientace. Výrazný, ovšem nikoliv výlučný. Prostředí evidentně hraje rovněž roli, ovšem s ohledem na to, že oněch výzkumů je málo, a že lidé mohou mít (a mají) tendence o své sexuální orientaci lhát i sami sobě kvůli strachu ze sociálního stigmatu, není tak lehké říct jak velkou.

Avšak i když garantujeme, že například 50% jednovaječných dvojčat nemá shodnou sexuální orientaci, a že tento rozdíl je dán vlivem prostředí, znamená to, že homosexualita není vrozená, ale získaná po narození výchovou?

Ne.

To je totiž ono jádro problému. Prostředí v biologii neznamená totéž, co si autor komentáře zřejmě myslí. Není to jenom rodina, výchova, společenské zázemí a nábytek v dětském pokojíčku. Prostředí v biologii začíná už v děloze. A ani jednovaječná dvojčata nemají v děloze identický přísun kyslíku, identický přísun živin a identický přísun hormonů (plus růst obsahuje i prvek náhody, jež vede k odlišnostem například u oněch otisků prstů, a prostředím pro růst jednotlivých orgánů je růst ostatních orgánů - vážně to není jednoduché).

A právě hormony jsou jednou z oněch věcí, jež nepochybně rovněž hrají velkou roli při formování sexuální orientace člověka - například imunizace matky proti mužským hormonům produkovaným zárodkem způsobuje, každý mužský potomek zvyšuje šanci, že jeho následující mladší bratr bude homosexuál o třetinu.

Příčiny vzniku homosexuality nejsou jasné, výzkum stále ještě probíhá a určitě nebude hotový zítra. A už vůbec nebyl tento složitý a komplexní biologický fenomén vysvětlen výzkumem ptačí etologie jedním vědcem před půl stoletím. Snaha přemalovat tuto komplexní záležitost na černobílo a zařadit si každého pěkně do škatulky nejenže ničemu nepomůže, ale v kombinaci s emotivními výkřiky o agresivní 2% menšině spíše může některým uškodit. A nejen homosexuálům ale i rodičům, kteří budou na základě takovýchto nesmyslných názorů ztrácet čas zpytováním svědomí "co jsem udělal špatně ve výchově" když se milovaný druhorozený syn projeví jako gay.

Zdroje: