neděle 13. listopadu 2011

O brášcích a sestřičkách a tak nějak

V souvislosti s před pár měsíci zrealizovaným gay pride pochodem v Praze vyplulo na povrch mnoho z unás stále přetrvávající netolerance, homofobie a neopodstatněných strachů z odlišnosti. Vyplulo i mhoho hlouposti.

Narazil jsem tenkrát i na tento článek o panu Petru Hájkovi. Tedy článek je nezajímavý a stejně tak diskuze pod ním - pouze další přehlídka hlouposti a bigotnosti, jichž je všude plno a jejichž konce se asi bohužel nedožiji.

Nicméně jeden komentář jsem si zapamatoval. Ne snad proto, že by vybočoval z ostatních hloupostí svého obsahu, ale jeho formulace je v pravdě mistrovská - je přímo vzorovou ukázkou použití více logických klamů a polopravd v reálu, a to dostatečně sebevědomou formou, která pro problematiky méně znalé lidi zní přesvědčivě a tudíž může, bohužel, skutečně hrát svou roli při formování něčího názoru.

Než jen link raději dodám screenshot i přepis textu.


Pokud chcete pochopit něco o příčinách homosexuality, seznamte se s pracemi biologa - etologa Lorentze1. Tento pán, proslulý svými pracemi o chování zvířat, prováděl zajímavé pokusy na husách a holubech. Dokázal zcela jasně, že v období vývoje holouběte a housete je jistý časový úsek, poměrně krátký, během kterého se rozhoduje o budoucí sexuální (a nejen sexuální) orientaci jedince. U holoubat tento časový úsek například trval asi třicet minut. Lorentz byl schopný vhodnými podněty v této době určit sexuální fixaci holuba nebo husy na doslova cokoliv, i na neživý předmět. Tato fixace pak byla pro daného ptáka nadále neměnná a nepodařilo se ji později měnit. Tak např. husa považovala do konce života za svého partnera třeba židli. Homosexualita je poruchou chování, která určitě není dědičná. To bylo jednoznačně dokázáno zkoumáním jednovaječných dvojčat vyrůstajících od narození v odlišných podmínkách, přičemž jedno dvojče bylo homosexuální a druhé nikoliv. Při dědičné vlastnosti by musela být obě dvojčata homosexuální bez ohledu na to, že každé z nich vyrůstalo v odlišném prostředí. Takže zbývají pouze možnosti, že homosexualita může být vrozená, nebo získaná2. Člověk je živočich s chováním jistě mnohem složitějším než husa nebo holub. Na druhé straně má ale taky mnoho společného s jakýmkoliv jiným živočichem a je důvodné se domnívat, že obdobný mechanismus jako u housete nebo holouběte (jen asi mnohem složitější a dosud nepochopený) funguje i u člověka a proto je názor, že homosexualita je odchylkou získanou, velmi přirozený. Protože Lorentz byl názorově (podle nynější terminologie) rasistou, nejsou jeho práce popularizovány a pro seriozní vědce seznámené s problematikou je otázka toho, jestli je homosexualita získanou odchylkou, otázkou nezajímavou. Kvůli tomu aby nebyli napadáni agresivní 2% menšinou se vědci veřejným debatám vyhýbají. O názorech Hájka na evoluci samozřejmě nemá cenu se bavit.
Je to skutečně fascinující exemplář a ukázat všechny chyby v celé jejich nahotě by byl úkol vskutku herkulovský. Proto se tentokráte nebudu nijak zvláště pouštět do logických klamů, ale rozpitvám spíše některé faktické aspekty.

Přesto nejprve dva nejmarkantnější - i když ne jediné - logické klamy (v textu jsou označeny zelenými čísly):
  1. Částečně přebírání třešní, částečně argumentum ad verecundiam (odkaz na autoritu).
  2. Falešný výběr. Zřejmě ho autor komentáře uvádí proto, protože biologii příliš nerozumí, jak vyplývá z jeho dalšího textu.
A ty faktické chyby?

Autor komentáře si je sám zjevně vědom toho, že výzkum z hus a holubů nelze a priori aplikovat na člověka. Přesto se snaží tvrdit, že je důvod se domnívat, že imprinting funguje i u člověka. To je sice zajímavá hypotéza a skutečně se vážně uvažuje o tom, že takto vznikají některé sexuální fetiše, nicméně výzkum na husách a holubech na její testování prostě nestačí. Minimálně ne do doby, než lidé začnou mít peří a snášet vejce a vypadat třeba takhle.

Ale asi největší chybou, jíž se autor dopouští, je evidentní neznalost významů slov "dědičné" a "vrozené". A na této neznalosti pak staví celý svůj argument.

Jednovaječná dvojčata se používají pro studium komplexních věcí za účelem zjistit, do jaké míry je ta určitá vlastnost daná geneticky, a do jaké je ovlivněna jinými faktory. Neslouží k určení toho, je-li vlastnost vrozená či dědičná. Na to mít tuto znalost není dokonce ani třeba studovat psychologii - i populární média (zejména detektivky) zmiňují například skutečnost, že otisky prstů jsou každému vrozené a nelze je změnit, ale přesto jsou i u jednovaječných dvojčat rozdílné.

Podíváme-li se zběžně na některé studie na dvojčatech, jež se týkaly homosexuality, vypadá to, že jednovaječná dvojčata mají stejnou sexuální orientaci v nadpolovičním počtu případů. To není málo, a naznačuje to skutečně výrazný vliv genetiky na formování sexuální orientace. Výrazný, ovšem nikoliv výlučný. Prostředí evidentně hraje rovněž roli, ovšem s ohledem na to, že oněch výzkumů je málo, a že lidé mohou mít (a mají) tendence o své sexuální orientaci lhát i sami sobě kvůli strachu ze sociálního stigmatu, není tak lehké říct jak velkou.

Avšak i když garantujeme, že například 50% jednovaječných dvojčat nemá shodnou sexuální orientaci, a že tento rozdíl je dán vlivem prostředí, znamená to, že homosexualita není vrozená, ale získaná po narození výchovou?

Ne.

To je totiž ono jádro problému. Prostředí v biologii neznamená totéž, co si autor komentáře zřejmě myslí. Není to jenom rodina, výchova, společenské zázemí a nábytek v dětském pokojíčku. Prostředí v biologii začíná už v děloze. A ani jednovaječná dvojčata nemají v děloze identický přísun kyslíku, identický přísun živin a identický přísun hormonů (plus růst obsahuje i prvek náhody, jež vede k odlišnostem například u oněch otisků prstů, a prostředím pro růst jednotlivých orgánů je růst ostatních orgánů - vážně to není jednoduché).

A právě hormony jsou jednou z oněch věcí, jež nepochybně rovněž hrají velkou roli při formování sexuální orientace člověka - například imunizace matky proti mužským hormonům produkovaným zárodkem způsobuje, každý mužský potomek zvyšuje šanci, že jeho následující mladší bratr bude homosexuál o třetinu.

Příčiny vzniku homosexuality nejsou jasné, výzkum stále ještě probíhá a určitě nebude hotový zítra. A už vůbec nebyl tento složitý a komplexní biologický fenomén vysvětlen výzkumem ptačí etologie jedním vědcem před půl stoletím. Snaha přemalovat tuto komplexní záležitost na černobílo a zařadit si každého pěkně do škatulky nejenže ničemu nepomůže, ale v kombinaci s emotivními výkřiky o agresivní 2% menšině spíše může některým uškodit. A nejen homosexuálům ale i rodičům, kteří budou na základě takovýchto nesmyslných názorů ztrácet čas zpytováním svědomí "co jsem udělal špatně ve výchově" když se milovaný druhorozený syn projeví jako gay.

Zdroje:

Žádné komentáře:

Okomentovat