sobota 1. prosince 2012

Není všechno EU blbost, co se lidem nelíbí.

Jsem zastánce Evropské Unie, i když nesouhlasím s některými současnými kroky a stavy, a některá nařízení, jež chodí z Bruselu, jsou skutečně na hlavu postavená a odtržená od reality. Jenže je třeba si uvědomit, že řada nařízení a norem má skutečně smysl - a jak ukázala nedávná aférka s vyhodnocováním petic prezidentských kandidátů, jejich znalost může ušetřit plno potíží a práce s vynalézáním kola. Nesmyslná a absurdní nařízení jsou jenom špičkou ledovce, bohužel špičkou nejvíce diskutovanou médii.

Co mi ale leze na nervy je, když je nějaké smysluplné nařízení prezentované jako nesmyslné jenom proto, protože se většině lidí nelíbí a většina lidí jej nechápe (někdy proto, protože nebylo správně komunikováno médii). Mám nyní konkrétně na mysli toto.
... směrnice o velikosti slepičích klecí, kvůli níž letos výrazně zdražila vejce.
Smyslem tohoto nařízení totiž nikdy nebylo regulovat cenu vajec, a zvýšení její ceny u nás je jenom vedlejším účinkem. A účinkem, který při nejlepší vůli nelze považovat za nějak zásadně špatný, ať se to někomu líbí nebo ne. Česká republika má hodně obézních lidí, a lidí s kardiovaskulárními problémy, přičemž tyto problémy jsou prokazatelně u podstatného procenta lidí napojeny na nadměrnou konzumaci živočišných produktů, kterými se většina lidí láduje těžce více, než je zdrávo. Několikanásobně více.

Nejsem vegetarián ani vegan, a vím proč, ale jsem obeznámen s argumentací na obou stranách této pomyslné barikády. A na obou stranách jsou argumenty dobré a argumenty špatné. Nesouhlasím s etickými argumenty proti zabíjení zvířat, protože většina (vlastně všechny, s nimiž jsem se setkal) z nich je postavená na jejich těžké antropmorfizaci. A navíc není možné nezabíjet zvířata, a to ani při produkci veganské stravy. Jedna taková moje veganská známá se emočně sesypala, když jsem jí poukázal fakt, že i když třešně nejprve rozřízne a sní jen ty nečervavé, tak ty červy stejně namnoze zabije, protože následně vyschnou, jsou rozmačkáni a/nebo nemají možnost se zakuklit. Proto považuji za důležité, aby i dobrá životní rozhodnutí byla činěna na základě dobrých informací a platných argumentů a mezi takové v tomto případě nepatří argumenty stojící na falešném dilematu "zabíjet či nezabíjet".

Nicméně i když je antropomorfizací přisuzovat většině zvířat schopnost chápat smrt a mít koncept života, není antropomorfizací přisuzovat jim schopnost strádat v důsledku stresu vyvolaného neschopností naplnit jejich bazální biologické potřeby. A mezi biologické potřeby nepatří jenom žrádlo, ale i například pohyb, kontakt s ostatními zvířaty, určitá rozmanitost stimulů v prostředí atp. Toto jsou ověřitelná fakta, do určité míry měřitelná a reprodukovatelná.

Nemůžeme změnit svou biologickou podstatu a stát se býložravci. Člověk jako biologický druh je tvor omnivorní, a i když je zde značná variace biologického optima poměru živočišná/rostlinná strava pro jedince, tento fakt nelze ignorovat u nikoho. Co ale ovlivnit můžeme, jako jedinci i jako společnost, je, jak tuto svou biologickou potřebu naplníme. Jsme jeden z mála živých tvorů na této planetě, který má schopnost sebeuvědomění, sebereflexe a empatie. Jsme možná jediný živý tvor na této planetě schopný morálních úvah a soudů. Jako takoví máme morální povinnost snažit se, v rámci možností, minimalizovat utrpení. To jest i utrpení zvířat.

Výše uvedené nařízení evropské unie mělo, pokud se dobře pamatuji, za úkol zvýšit úroveň etického zacházení se zvířaty ve velkochovech snížením jejich utrpení v klecích tím, že v nich budou mít trochu více místa pro pohyb a místo, kde si mohou hrabat (což, jak ví každý venkovan, mají slepice natvrdo neprogramováno v mozku, a zkusí tudíž hrabat i na betonu). Zda tuto funkci plní nebo ne, a jak dobře, nevím, protože to až tak moc nesleduji. Ale argumentovat proti němu tím, že zvýšilo cenu vajec, znamená argumentovat proti něčemu jinému, než byl jeho účel, a jedná se tudíž o uzenáče.

11 komentářů:

  1. A navíc není možné nezabíjet zvířata, a to ani při produkci veganské stravy
    Těmi zvířaty se zde obvykle myslí obratlovci, protože mají rozvinutou nervovou soustavu, tedy laicky řečeno: cítí bolest.

    OdpovědětVymazat
  2. Nikoliv nezbytně, jsou i vegani oponující zabíjení čehokoliv, co má nervovou soustavu.

    Ostatně, to je jedno. Nelze ani nezabíjet obratlovce, a to ani při produkci veganské stravy.

    OdpovědětVymazat
  3. Nikoliv nezbytně, jsou i vegani oponující zabíjení čehokoliv, co má nervovou soustavu.
    Jistě, mluvil jsem o většinovém přístupu.

    Nelze ani nezabíjet obratlovce, a to ani při produkci veganské stravy.
    Např.?

    OdpovědětVymazat
  4. Např traktor při orání pole nevyhnutelně zabije sem tam nějakou tu myš a hraboše. A bez mechanizace je neudržitelné vyprodukovat dost jídla pro stávající populaci.

    Stejně tak kombajn při jeho sečení, a to už nejen hraboše, ale i větší zvířata. Ani plašiče tomu úplně nezabrání.

    Ničení ekosystémů za účelem polnohospodářství taky zabíjí hodně zvířat.

    Úrodu je nutné chránit před přemnožením nejen hrabošů, ale i jelenů a černé zvěře, jejichž stavy je nutné regulovat ať už přímo lovem, nebo chráněním populací jejich přirozených predátorů. Neregulování stavů divokých býložravců by vedlo k jejich přemnožování a tudíž zvyšování utrpení.

    Atd. atp. Když mi někdo položí podobnou otázku, jako právě vy, mám neodbytný pocit, že si buď dělá legraci, nebo si problematiku řádně nepromyslel.

    OdpovědětVymazat
  5. Možná, že budu psát trochu "mimo mísu", ale článek mimo jiné také píše i o morální povinnosti snažit se, v rámci možností, minimalizovat utrpení utrpení zvířat.
    S tím souhlasím a chtěl bych v této souvislosti upozornit na jednu v současnosti aktuální věc, a tou je u nás zcela nové přímé uzákonnění (dříve to byla pouze možnost na základě výjimky ze Zákona o týrání zvířat na žádost Muslimské obce v Praze ze dne 22.2.2010, protože chtěli tzv. "halal" maso, schválené 25.2.2010 pod čj. 6930/2010-17210 ředitelem odboru živočišných komodit Ministerstva zemědělství ČR) možnosti a práva porážení zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat (nově ust. § 5f zákona č. 246/192 Sb. ve znění zákona č. 359/2012 Sb. Zákona na ochranu zvířat proti týrání - s platností od 1.1.2013) - tedy mimo jiné (protože se předem takto nevylučují ani další možnosti) především porážky "halal" a "košer" podřezáním bez předchozího dříve povinného omráčení zvířete (což je například v Anglii a Švýcarsku přímo zakázáno). Jde zde o přímou implementaci směrnic EU do našeho práva, což je zdůvodňováno především údajnou potřebou "respektování svobody náboženského vyznání a práv projevovat náboženské vyznání nebo přesvědčení bohoslužbou, vyučováním, prováděním úkonů a zachováváním obřadů", jak stanoví článek 10 Listiny základních práv Evropské unie.
    O co jde ? Jde o to, že při této příkladem uvedené porážce "halal" se již zvíře nemusí předem (což je jinak povinné) omráčit a jen se (stručně řečeno) "zavěsí, a podřízne", a to při jeho plném vědomí. K povolení takové porážky již jen bude stačit stačit podat předepsanou žádost na ministerstvo, které ji příslušné církvi následně obratem kladně vyřídí.

    Vzhledem k tomu, že daný způsob rituálního usmrcení zvířete je jednak obhajován jako "náboženské právo" a také, že se takto jedná o údajně "nejlepší a nejméně stresující a zatěžující" způsob usmrcení zvířete, nejsem si jistý, zda mám tuto věc odsuzovat či naopak bez problému přijmout či dokonce podporovat. Zároveň se omlouvám za delší psaní, ale "muselo to ven" (protože jde o docela jiný a opačný kalibr, než jsou snahy o "větší slepičí klece").

    OdpovědětVymazat
  6. Taky jsem si toho všimnul a chtěl jsem o tom psát ale nějak jsem vychladl, než jsem měl čas. Souhlasím, že tohle je zase krok opačným směrem, než zvětšní slepičích klecí. Je to morálně nepřípustné ustupování nátlaku náboženských skupin, které víceméně trvají na svém právu ve jménu pověry naprosto nesmyslně týrat zvířata. Jsem silný odpůrce rituálních porážek zvířat.

    Udělovat výjimky z obecně platných pravidel slušného a morálního chování na základě arbitrárních náboženských preferencí z doby kamenné nepovažuji za dobrou věc. A neudělení takovéto výjimky nemá nic společného s omezováním svobody vyznání, to je pouze jeden velký smradlavý uzenáč házený do těchto debat věřícími. Ve skutečnosti se jedná, ze strany věřících, o dožadování se speciálního privilegia bez jakýchkoliv objektivních důvodů, jako kdyby privilegií už neměli dost.

    Dovedeno na ad absurdum, kdyby nějaká sekta trvala na tom, že chtějí provádět lidské oběti, také by jim výjimku nikdo neudělil. Není tedy morální důvod udělovat jim tu výjimku u zvířat.

    OdpovědětVymazat
  7. Jak říká SMBC...

    http://www.smbc-comics.com/index.php?db=comics&id=1722#comic

    OdpovědětVymazat
  8. Aktualita k věci - Polský Ústavní soud zakázal rituální zabíjení zvířat :
    http://www.denik.cz/ze_sveta/polsky-soud-zakazal-ritualni-zabijeni-zvirat-20121128.html
    Výborně ! Aspoň někdo, kdo má (na rozdíl od nás) zbytky jakési soudnosti a morální cti a neleze multikulturalistické EU vždy a za všech okolností do ....

    OdpovědětVymazat
  9. Předem se omlouvám, že se spíše chytám několika Vašich poznámek, než abych diskutoval o logickém klamu. Osobně se domnívám, že ke snížení utrpení slepic ve velkochovech to nařízení EU asi vede, nicméně pořád by bylo pro slepice lepší, kdyby velkochovy nebyly prostě žádné. Z tohoto úhlu pohledu dává vegetariánství/veganství smysl, protože (při zapojení širších lidových vrstev:) samozřejmě) tito lidé hrají na trhu s masem úplně jinou, pro producenty masa negativní roli.
    Rozhodně jsou také součástí řetězce zabíjení zvířat mnohem méně. O míře, jakou se vegan podílí na zabíjení zvířat má možná smysl diskutovat, ale domnívám se, že je tak malá, že se to snad s velkochovy nedá srovnávat (červi v třešních a zajíci, které náhodou sejme kombajn snad pro tentokrát odpustí... ne, já vím, nejsme v Krtečkovi). Otázka biologické podstaty - jestli je člověk všežravec/býložravec trochu zastírá to, jestli je to opravdu NUTNÉ, "žrát vše". Protože pokud není, a není nutné zvířata kvůli jídlu zabíjet, tzn. pokud se bez živ. produktů obejde tak, aby v plném zdraví přežil, potom opět veganství má v současném prostředí smysl a i když je zvířatům přisuzování nějakých výrazně složitějších rozumových vlastností, hloupost, tak alespoň hloupost, která směřuje (no, ok, mohla by směřovat) nějaké "pozitivní změně", jakkoliv blbě to asi zní. Zatímco naproti tomu jakékoliv oficiální nařízení sice dá miliónům slepic o pár cm větší klec (opět se můžem hodiny bavit o hodnotě této šlechetnosti v porovnání s tím, co stále zažívají), ale z hlediska uvědomění lidí hltajících novinky.cz povede tak max. k tomu, že místo vajec lidé budou kupovat o to víc mlíka, objednají kamion vajec z Běloruska, popř. si místo kuřecího udělají vepřový řízek...

    S pozdravem
    mirek

    OdpovědětVymazat
  10. Jste skutečně přesvědčen, že by pro slepice bylo lepší, kdyby nebyly žádné velkochovy? A to i takové, v nichž slepice. mohou žít v podstatě spokojený slepičí život? Pokud ano, tak na základě jakých kritérií a argumentů? Zamyslel jste se nad tím, že pro tento konkrétní živočišný druh, stejně jako pro řadu dalších, domestifikace znamenala bezprecedentní populační explozi a jistotu přežití gene poolu?

    Jinak souhlasím, že pokud je pro někoho veganství/vegetariánství ekonomicky a zdravotně realizovatelné, tak by to měl zrealizovat z důvodu omezování utrpení zvířat při současném stavu věcí, kdy je velké množství živočišných produktů z velkochovů, kde zvířata žijí v těžce neadekvátních podmínkách.

    Tento argument pro veganství/vegetariánství se ovšem vztahuje pouze na klecové chovy zvířat, nevztahuje se na např. biofarmy, kde zvířata žijí víceméně "divoce", ovšem bez negativ skutečného divokého života - tzn. bez predátorů, bez nemocí, bez hladovění. Bohužel tento platný argument není ten, který podstatné množství veganů/vegetariánů používá. Podstatné množství z těch, s nimiž sjem měl tu nečest se setkat, staví na falešném dilematu "zabíjet vs. nezabíjet", a při zmínění nuancí, ať už etických či biologických, se jim roztočí hlava.

    Ve chvíli, kdy by většina zvířat byla chována v etických podmínkách a humánně zabita, se tento argument ovšem stane naprosto bezpředmětným.

    Není mi znám validní etický argument pro veganství/vegetariánství per se. Ani zdravotní, neboť při omezování podílu živočišné stravy se lze dostat na určitou úroveň, kdy další omezování už nepřináší žádné benefity, ale zvyšuje určitá rizika, jak ostatně zmiňuji v článku i s odkazem na příslušné studie.

    Mimochodem, pohybujete se nebezpečně blízko logického klamu "klamání nirvánou". Zvýšení komfortu zvířat ve velkochovech u nás, je možná malý krůček, a možná povede k tomu, že lidé budou kupovat vejce z Tramtistánu, ale to není argument proti učinění tohoto malého krůčku.

    OdpovědětVymazat
  11. Jsem si trochu pomíchal odpovědi.

    O zdravotních pro/proti vegetariánství/veganismu mluvím v předchozm článku, ne v tomto.

    OdpovědětVymazat