pátek 11. dubna 2014

Páteční pidivěc: jako pila

Tak jak jsem se tak hrabal na zahradě v kdečem, připomněl jsem si, jak dobré je nosit na některé práce rukavice. Už tak si  dost odřu prsty u prací, na něž rukavice nosit nelze.

Obrázek vlevo zobrazuje věc, před níž nás už kdysi dávno varovali ve školce. Dávejte si na to pozor, děti, prořízne kůži snáze, než by se zdálo. Zahrada je jich plná, tuhých, dlouhých, tmavozelených čepelí ostřejších než kdejaký šaršoun. A chlupatějších než yettiho nohy.

Od malička jsem se chtěl podívat zblízka, jak dalece je to pravda. Tedy o tom s tím pořezáním jsem nepochyboval, protože jsem už v té době měl osobní zkušenost. Ale nikdy jsem neměl příležitost si skutečně prohlédnout onu čepel důkladně zblízka. Až teď.

Je to čepel listu trávy Srhy říznačky, jedné z nejrychleji rostoucích a nejvyšších vytrvalých trav. Zuby na čepeli jsou údajně (to jsem netestoval, zatím nevím jak) vyztuženy krystaly křemene, proto jsou tak ostré a proto je tato tráva skutečně  velmi adeptní na prořezávání kůže, zejména té tenounké mezi prsty. A proto kravám a koním rostou zuby celý život, protože se neustále obrušují žvýkáním trávy.

V evoluční  linii koní je kromě zprofanovaného učebnicového posunu od pětiprstých ne příliš dobrých běžců směrem k jednoprstým rychlým běžcům na savanách vidět i změna chrupu od chrupu přizpůsobeného na konzumaci ovoce a větviček keřů k chrupu vhodnějšímu ke konzumaci trávy.

Žádné komentáře:

Okomentovat